Tak má vypadat oslava narozenin: brankami, které rozhodnou zápas

„A“-muži – Devatenácté narozeniny oslaví v úterý 13. srpna 2019 hrotový útočník Slavoje Vyšehrad TOMÁŠ ČVANČARA. Dárek si dal sám sobě už v sobotu a současně obdaroval celé mužstvo: dvěma góly v utkání se Sokolovem, jež přinesly šemíkům vítězství 2:1. Celkově má na svém kontě v nové sezoně už čtyři trefy do černého.

„Ani si už nevzpomínám, kdy jsem naposledy rozhodl nějaký zápas. Nejspíš v juniorce Jablonce. Ano, bylo to v derby s Libercem, a je to nejméně rok zpátky,“ vybavil si 190 cm vysoký forvard.

Tomáši, jaký byl tvýma očima zápas se Sokolovem?

„Zpočátku to bylo z naší strany takové nijaké: nechali jsme soupeře hrát a čekali, s čím přijde. Ale věděli jsme, že mají jednu stranu silnější než druhou, a přes ni jsme se to pak snažili hrát, a to i dlouhými nákopy. Moc se nám však nedařilo sbírat odražené balony, a tak jsme náš herní projev ve druhé půli změnili.“

Ale už v první půli jsi byl právě ty v situaci, při které jsi reklamoval penaltu…

„To je pravda, dle mého názoru se také opravdu kopat měla. Obhodil jsem si stopera soupeře, chtěl jsem ho oběhnout, ale on mi tam nechal nohu. Spadl jsem přes ni, takže za mě penalta. Ale rozhodčí to posoudil jinak, tak se nedá nic dělat.“

Co jste si řekli v poločasové pauze?

„Řekli jsme si, že je to otevřené, a my proti sobě nemáme soupeře, kterého bychom nemohli porazit. Takže do nich půjdeme a dáme gól. Tak jsme do toho šli a ten gól opravdu dali.“

Tvůj první gól v 56. minutě byl zajímavý v tom, že po rohovém kopu jsi se ocitl sám s míčem na malém vápně před brankářem…

„Jednalo se o situaci, kterou jsme nacvičovali na tréninku, ale podrobnosti říkat nebudu. Šlo mi v tu chvíli hlavně o to, abych střelou bez přípravy trefil na bránu, což se povedlo. Prostě abych to někam nezakopnul.“

Ale právě tohle se ti přihodilo po další čtvrthodině hry: v jasné šanci si balon zakopnul, respektive přehodil bránu.

„Ano, gólman Sokolova na mě vybíhal, tak jsem si řekl, že tam budu dříve a půjdu proto do skluzu. Jenomže on najednou zůstal stát, což mě trochu zarazilo, a chtěl jsem do toho dát víc síly, abych ho propálil. Špatně jsem však balon zasáhl, a tak skončil daleko od brány.“

Vynahradil jsi si to v 74. minutě, po Šanderově centru jsi dal druhý a vítězný gól.

„Byl to krásný centr na místo penalty. Stál přede mnou protihráč, a tak jsem čekal, že to odkopne. Ale šel jsem do toho i tak pro případ, že by to propadlo. Přesně to se také stalo, hráč Sokolova balon promáchnul, a tak jsem se znovu ocitl sám před brankářem. Šlo tedy jen o to, dobře to uklidit.“

Oba góly jsi dal střelami bez přípravy, to jistě potěší?!

„To ano, spíš si ale uvědomuji, že musíme pracovat dál. Už ve středu nás čeká pohárový zápas ve Slaném a pak v sobotu hrajeme v Líšni. Rádi bychom hráli alespoň klidný střed druholigové tabulky, nebo ještě lépe v její horní polovině. Tahle důležitá výhra nám pomůže.“

A ty máš zatím průměr jeden gól na zápas…

„Důležitější je, abychom dál sbírali body a šli nahoru jako tým. To je i pro mě to nejpodstatnější.“

Mohl jsi mít dokonce ještě o gól víc, pokud bys proměnil velkou šanci ve Vitkovicích, že?

„Mohl, to mě také stále ještě mrzí. Podařilo se mi sice obstřelit brankáře, ale stoper to stihnul vykopnout z brány. Pokud by to vyšlo, vedli bychom ve Vítkovicích v tu chvíli už 3:1 a sahali po třech bodech. Bohužel jsme tam nakonec prohráli 2:4.“

Již ve středu je na programu zápas ve Slaném. Asi by nebylo dobré ho podcenit.

„To určitě ne, protože chceme v poháru postoupit. Takže do toho půjdeme naplno. A v sobotu Líšni si to jako dva nováčkové na férovku rozdáme. Řekl bych, že hrajeme docela dobrý fotbal, góly také dáváme, takže máme určitě šanci i tam.“

Letošní jaro jsi strávil v italském Empoli. Jaké to bylo angažmá?

„Serii A jsem si nezahrál. Ředitel, co mě tam přivedl, hned zase odešel zpět do Sampdorie Janov. Takže jsem v Empoli prakticky jen trénoval a odehrál asi šest zápasů za juniorku, v nichž jsem měl tři góly a dvě asistence. Co si v Itálii fotbalově dovolí hráči, třeba v soubojích jeden na jednoho, to je neskutečné. Je to všechno o sebevědomí.“

Určitě jsi měl přání vrátit se v Čechách do první ligy, ať už do Jablonce, nebo jiného oddílu nejvyšší soutěže…

„Samozřejmě jsem o to stál. Zahájil jsem letní přípravu s Jabloncem, ale ukázalo se, že bych v silné konkurenci v mužstvu neměl úplně nejlepší šanci. A z týmů, co se ozvaly, že mě chtějí na hostování, jsem si vybral Vyšehrad. Tady mám příležitost ukázat se, dát nějaké ty góly, a současně tak pomoci celému týmu. Je to určitě lepší, než někde vysedávat na lavičce, i když ani tady nemám místo v základní jedenáctce jisté.“

TRENÉR ROMAN VESELÝ:

„Tomáš Čvančara prokazuje výborný výběr místa jak na trénincích, tak i v samotných zápasech. Přišel k nám s vizitkou střelce, tohle zatím plní a doufám, že bude plnit i nadále. Je to mladý hráč, který má určitě parametry stát se velmi dobrým útočníkem.“