HISTORIE KLUBU
Dnes je: Svátek má: .. .
 
Kronika klubu
   
 
 
Období normalizace
 
     
     
     
     
     
 
Slovo závěrem
 
       
       
       
       
       
       
 
 

1970 - 1971

___KDYŽ ŠUSTA ŠUSTÍ K BRANCE

___Nový ročník jsme zahajovali venku a úspěšně. Naši na tom byli fyzicky velmi dobře a jejich kondice slavila úspěch. Tam výhra 2 : 1, pak doma s Meteorem 3 : 1 a během noci jsme rázem favority divizní skupiny. Favorit vydržel pouze týden – své naděje brzy utopil v blátě hřiště v Nymburce. Tam jsme prohráli s Lokomotivou 0 : 4. Naše technická dokonalost na takovém terénu plakala. Ale přišly opět triumfy: nad béčkem Hradce Králové 3 : 1. Kutnou Horou 3 : 1, Úpicí 5 : 1 atd. Gloria: na podzim jsme neztratili doma ani bod.

___Když se z něčeho radujeme – býváme obvykle záhy zmraženi. Nedobytnost naší tvrze padla už na jaře ve střetnutí s béčkem VCHZ Pardubice – 2 : 3. Další tři body jsme doma ztratili třemi remízami – s Nymburkem 3 : 3 ( vedli jsme už 3 : 1 ), Xaverovem a Jičínem, shodně 0 : 0. Bilance sezóny: 28 bodů a krásné páté místo. Kdysi jsme si brousili zuby na střed a už jsme byli v horní polovině. Zaznamenali jsme 53 gólů, což svědčilo o podstatném zlepšení střeleckého umění. Vyznamenal se Jiří Šusta, který jakmile šustil k brance soupeře, věděl, co s míčem. Byl kanonýrem našeho týmu číslo 1. Bylo příjemné, že v divizním mužstvu se začali prosazovat bývalí ligoví dorostenci: Havel, Púhoný, Brabec, Tauer, Dražík, Vojtíšek, Čapek. V přátelských zápasech pak i další mladíci. Nic naplat: výsledky dlouholeté výchovné práce Jaroslava Říhy a Gerharda Vojtíška přinášely ovoce.

   
TOP

1971 – 1972

___MÁME PREMIÉRU – NEMÁME FINÁLE

___Po výrazném vítězství v Braníku ( 3 : 0 ) jsme zdolali i důrazný celek Semil 4 : 3. Tomu se říká premiéra, aneb vstup do soutěže. Po dnu však přichází noc, po slunci stín: zbytečná porážka v Pečkách. Konec utkání se tam dal počítat na desítky sekund, když obránce Javůrek zaváhal s odkopem, ztratil míč a my dostali gól, který rozhodl o porážce 1 : 2. Byla to snad předzvěst naší další triumfální cesty­­? Prohráli jsme totiž pak jen jednou – v Jičíně 2 : 4. Zlepšený výkon se projevil i v tabulce. Podzim nám vynesl nadmíru krásné třetí místo a skóre 24 : 19.

___Jaro – toť naše zkáza. Zatím… Své postavení na jaře nedokázali naši divizionáři udržet. V ouvertuře sice zdolali Braník 4 : 2, ovšem v následujících čtyřech zápasech nenašel nikdo z nich zřejmě šťastný čtyřlístek. Děsivá série: čtyři zápasy, v nichž jsme nedali ani jeden gól a nezískali ani bod. Zamávali jsme svému třetímu místu.

___Konečná sedmá příčka tabulky opět dokumentovala, že Vyšehrad dokáže bojovat lépe na podzim než na jaře. Snad proto, že podzim se kope v pohodě, zatímco na jaře s největší urputností o každý bod.

___Jaro – tuhé jaro!

   
TOP

1972 – 1973

___NOVÁ SMĚNA – DRUHÉ MÍSTO

___Jednoroční pauza v divizi naše hochy zřejmě poučila. Po opětovném postupu jsme dva předešlé ročníky absolvovali bez hrozby sestupu. Optimisté doufali ve více. S jídlem přece roste chuť. Dokážeme se prosadit?

___Začátek byl více než slibný. Prvních pět kol jsme projeli v rychlíku, který nikdo nezastavil. Pět zápasů bez porážky. V šestém kole jsme hostili B mužstvo Hradce. Hostům se vydařil nástup a vedli 3 : 0! Slavoj vyvinul závěrečný tlak, bohužel porážku neodvrátil. Zoufalý nápor stačil na zkorigování výsledku – 3 : 4. A opět báječná série tří vítězství. Poté jsme v Nymburce prohráli brankou z pokutového kopu za nastřelenou ruku. Díky výhrám v Pardubicích nad tamní Lokomotivou ( 3 : 2 ) a doma s Chrudimí ( 2 : 1 ) jsme získali celkem 17 bodů a řadili se tak po bok nejlepším.

___Jaro bylo tentokrát krásné. Ani jednou Vyšehrad neprohrál, dvakrát remizoval, výrazně porazil Kostelec ( 4 : 0 ), Pečky ( 3 : 0 ), Břevnov ( 5 : 1 ), Nymburk ( 4 : 1 ), Lok. Pardubice ( 4 : 1 ). V Hradci a Týnci zvítězil 1 : 0. Až příliš studená sprcha se snesla jen z jičínského nebe, kde nás vojáci rozdrtili 5 : 1. To rozhodlo o postupujícím. Slavoj Vyšehrad i tak skončil hned za Duklou Jičín na druhém místě.

___Co přispělo k úspěchu? Vyrovnanost všech řad, stabilní výkony na podzim i na jaře. Zisk 34 bodů jsme svorně rozdělili na tato roční období.

___A ještě něco: vedle zkušených borců, jakými byli Šusta, bří Ballkové, Friml, Majer, Šedivý, Vaněček a Kuka, vystrkovali růžky naši odchovanci: Dražík, Draksel, Tauer, Púhoný, Havel, Nejedlý. V dalších minutách dostávali šanci i jiní: Hruška, Ulrich, V.Kaňka atd. Zkušenost starších si podala ruku s mladickým elánem. To byl největší klad tohoto ročníku a zároveň velký příslib do budoucna.

   
   
TOP

1973 – 1975

___KAŽDÝ DEN NENÍ POSVÍCENÍ A NÁVRAT ZTRACENÉHO SYNA

___Nový ročník divize byl očekáván s nadějemi. Ještě nedávno jsme bojovali o postup, budeme znovu úspěšní?. Odpověď přišla a měla chuť pelyňku: po třech kolech byl Vyšehrad bez bodu s poměrem branek 1 : 5. Kam se vytratila bojovnost našeho mužstva? Jako mana s nebe přišla výhra nad Pelhřimovem 3 : 0. Teprve v 11. kole dokázal Slavoj získat první bod na hřišti soupeře – remízou v Xaverově 2 : 2. Podzimní zisk 12 bodů byl vskutku hubenou bilancí.

___Ani jaro nepřineslo podstatný obrat k lepšímu. Mužstvo jako by mělo dvě tváře. Dokázalo doma zvítězit nad Lok.Pardubice : 0, Jaroměř rozdrtit dokonce 6 : 0, ale na hřištích soupeřů bylo chladné. V Týnci dokonce mrazivé, tam prohrálo 2 : 7! Konečných 23 bodů stačilo na deváté místo v tabulce.

___V sestavě Vyšehradu se objevily nové tváře: Tramba (odchovanec Slavoje), P.Houška, Krátký, Urban, Dvořák, Janoušek. Adie dali mužstvu Púhoný a Friml. Jejich absence se na výkonu týmu citelně projevila.

___Na podzim začal Slavoj o něco lépe než před rokem. Zisk šesti bodů ze hřišť soupeřů naznačil obrat k lepšímu. A nebýt zakolísání ve dvou posledních zápasech na domácím hřišti, mohli jsme pomýšlet opět na divizní Olymp. Začátek byl slibný, závěr proběhl v útlumu. Zisk 13 bodů pokryl střed tabulky.

___Jarní nástup se ovšem vydařil. Na Vyšehradě čerstvý vítr! Měl jména – Pardubice 1: 0, pak s Břevnovem na Vyšehradě, s Nymburkem a v Náchodě vždy 0 : 0. Teprve v 19. kole bylo mužstvo na kolenou před B týmem Hradce – 0 : 2. Závěrečnou sérií porážek se rázem rozplynuly naděje na lepší umístění. Desáté místo a 24 body byly celkovým výsledkem soutěžního snažení.

___V této sezóně došlo v sestavě jen k nepatrným změnám. Přestoupil Brokl, Kratochvíl a Šlacha, vrátil se „ ztracený syn ” Friml a z naší líhně dostali šanci v několika zápasech Hubálek, Vršecký a Houška. Nesmíme zapomenout ani na novice z Nuslí – Střelce.

   
   
TOP

1975 – 1976

___PO LETECH KLIDU – NEJISTOTA

___Nová sezóna a první protrpěná porážka v Rakovníku – 0 : 4! Pak celý podzim se střídavými úspěchy, vítězství nad Královým Dvorem 1 : 0 a v Roudnici 2 : 1, porážky s pražskými partnery ( B týmy Slavie a Dukly ). Na mužstvo dolehla krize. Po šesti kolech čtyři body a předposlední místo… I když potom Slavoj zdolal Xaverov 2 : 1, brzy prohrál v Braníku, a to znamenalo pokles až nad jámu lvovou. Divizní halali se odbylona Kladně s tamní Lokomotivou a při porážce 0 : 2 uzavřeli vyšehradští fotbalisté podzim s hubeným ziskem 10 bodů. Spolu s Královým Dvorem nás čekalo 11. – 12. místo. Po letech fotbalového klidu se dostavila opět nejistota.

___Začínalo jaro, začínalo se na sněhu. S Rakovníkem 0 : 0, a pak další pohroma v Králově Dvoře v podobě porážky 1 : 4. A teprve teď první blikající světlo v utkání s Roudnicí. Domácí výhra 4 : 0 byla důkazem, že mužstvo přece jen ještě fotbal hrát nezapomnělo. Fanouškové se však neradovali dlouho, neboť po dalších prohrách a po 21. kole jsme měli pouze 16 bodů a byli na 11. místě. Od posledního místa v tabulce nás dělil pouhý bod. Funkcionářům se už zdálo o sestupu. Jenže: konec dobrý, všechno dobré. Porazili jsme Braník 1 : 0 a ČAFC vysoko 5 : 1, v Doksech remizovali 1 : 1, rozdrtili Lokomotivu Kladno 4 : 0 a zakončili remízou v Modřanech 2 : 2. Konečných 24 bodů stačilo na deváté místo. Obětavý výkon celého kolektivu v závěru divize přece jen pomohl vybřednout z nejistoty a divize byla zachráněna.

___Kádr mužstva posílili Jůna, Brokl, Bothe, Zima, Paulík. Pevné místo v sestavě si zajistili svými výkony naši odchovanci Vršecký a Grabmuller.

 
   
TOP

1976 – 1977

___DESET LET V DIVIZI

 

___Ročníkem 1975/76 jsme uzavřeli desetiletou účast Slavoje Vyšehrad v divizi. Nebyla nepřetržitá, jeden rok hrál v přeboru Prahy. Jak můžeme z naší účasti vyvodit závěry?

___Soutěž nesporně obohatila program vyšehradské kopané. Vždyť jsme měli příležitost shlédnout na našem hřišti řadu zápasů s mužstvy zvučných jmen : Chomutov, Děčín, Most, Ústí, Litvínov, Nymburk, Trutnov, Semily, Pelhřimov, nebo ligová béčka, jež hrála rychlou a důraznou kopanou.

___V divizi jsme prožívali časy dobré i zlé. Hodnotíme-li deset divizních let,vidíme,že Vyšehrad měl zpravidla lepší podzimní polovinu než jarní. Výjimky činí ročníky 1965/66, 1973/1974 a 1975/76. Jinak na jaře ztrácel pozice, které vybojoval na podzim. Jako doklad uvádíme názorný přehled, v němž není započítán ročník 1968/69, kdy hrál Slavoj v přeboru Prahy.

 
 

Ročník

Podzim

jaro

1965-1966

13

4

2

7

18: 24

10

13

3

5

5

16:24

11

1966-1967

13

5

2

6

18:19

12

13

4

2

7

20:26

10

1967-1968

13

5

0

8

17:20

10

13

2

1

10

9:28

5

1969-1970

13

4

6

3

18:16

14

13

2

4

7

18:27

8

1970-1971

13

8

1

4

29:21

17

13

3

5

5

24:27

11

1971-1972

13

6

4

3

24:19

16

13

4

2

7

17:19

10

1972-1973

13

7

3

3

27:20

17

13

7

3

3

27:14

17

1973-1974

13

5

2

6

19:17

12

13

4

3

6

26:24

11

1974-1975

13

4

5

4

17:17

13

13

4

3

6

12:17

11

1975-1976

13

5

1

7

15:20

11

13

5

3

5

20:15

13

 
     
 

___Dále se podívejme na hru Slavoje Vyšehrad ještě z jiného hlediska, a to jak hrál doma a jak venku:

 
     

Ročník

Podzim

jaro

1965-1966

13

5

2

6

17:15

12

13

2

5

6

17:33

9

1966-1976

13

7

2

4

27:21

16

13

2

2

9

11:24

6

1967-1968

13

6

0

7

21:19

12

13

1

1

11

5:29

3

1969-1970

13

6

4

3

23:18

16

13

0

6

7

13:25

6

1970-1971

13

9

3

1

41:15

21

13

2

3

8

12:33

7

1971-1972

13

8

3

2

24:13

19

13

2

3

8

17:25

7

1972-1973

13

9

3

1

37:13

21

13

5

3

5

17:21

13

1973-1974

13

9

2

2

34:12

20

13

0

3

10

11:29

3

1974-1975

13

6

3

4

16:12

15

13

2

5

6

13:22

9

1975-1976

13

8

2

3

22:9

18

13

2

2

9

13:26

6

   
 

___Celkem získal Slavoj na podzim 132 bodů při poměru branek 202: 193, zatímco na jaře byl zisk o 25 bodů nižší: 107 bodů , poměr branek 189 : 221.

___Na domácím hřišti získal celkem 170 bodů při poměru branek 262 : 147. Ze hřišť soupeřů přivezl jen 69 bodů při poměru branek 129:267. Kde ztrácel především body? I když v některých případech dokázal doma ztratit zápas se soupeři, kteří byli podle postavení v tabulce na tom hůře, tedy k poražení, ztrácel především na hřištich soupeřů, a to především v době, kdy přituhovalo, na jaře. Následující tabulka to potvrzuje: Výsledky Slavoj Vyšehrad na hřištích soupeřů

     
 

Ročník

Podzim

jaro

1965-1966

7

2

1

4

10:19

5

6

0

4

2

7:14

4

1966-1976

7

2

1

4

8:11

5

6

0

1

5

3.13

1

1967-1968

7

1

0

6

4:14

2

6

0

1

5

1:15

1

1969-1970

7

0

5

2

6:9

5

6

0

1

5

7:16

1

1970-1971

7

2

1

4

8:15

5

6

0

2

4

4:18

2

1971-1972

7

2

2

3

12:12

6

6

0

1

5

5:13

1

1972-1973

7

3

2

2

11:11

8

6

2

1

3

6:10

5

1973-1974

6

0

1

5

5:12

1

7

0

2

5

6:17

2

1974-1975

7

1

4

2

9:10

6

6

1

1

4

4:11

3

1975-1976

7

2

0

5

8:14

4

6

0

2

4

5:12

2

 
     
 

___Zatímco na podzim získal Vyšehrad na hřištích soupeřů celkem 47 bodů a poměr branek 81:128, tak na jaře ani ne polovinu: 22 bodů a poměr branek 48:139. Na jaře dokázal z celkového počtu 63 sehraných zápasů na hřištích soupeřů vyhrát jen tři. To svědčí za všechna další fakta. Z uvedených skutečností vyplývá:

___Má-li Slavoj Vyšehrad dosáhnout výraznějších úspěchů, tak jak tomu bylo v ročníku 1972/1973 ( venku získal 13 bodů ), bude muset hrát na hřištích soupeřů s větším důrazem a nasazením po celé utkání.

___Velkým přínosem pro vyšehradskou kopanou bylo i to, že byli do divizního mužstva postupně zařazováni odchovanci oddílu. Ti postupem doby získali zkušenosti a stávali se oporami týmu.

 
 
   
TOP

1977

___SLOVO ZÁVĚREM

 

___Snahou současného výboru oddílu kopané bylo seznámit naše příznivce a ostatní sportovní nadšence fotbalového míče o naší celkové sportovní činnosti.

___Je samozřejmé, že mimo sportovní úspěchy i dílčí neúspěchy, dociluje náš oddíl dalších kladných úspěchů ve společenské činnosti, kterou nelze opomíjet a zároveň, která svědčí o cílevědomé, politické práci pro socialistickou společnost.

___Oddíl kopané je nositelem titulu:

    • Vzorný oddíl III. stupně z r. 1974/75
    • Vzorný oddíl II. stupně z r. 1975/76

který v současné době a po jeho získání se jistě bude ucházet o stupeň nejvyšší. S těmito úspěchy jsme zároveň získali i diplom Vítěz soutěže slušnosti v divizi – skupina C v r. 1975 Dále někteří členové oddílu vyvíjejí činnost ve vyšších orgánech ČSTV, kde svojí zodpovědnou, obětavou a plně angažovanou prací pomáhají při řešení těch nejnáročnějších úkolů celého dění v naší kopané a za tuto aktivitu byli i vyznamenáni.

___Jsou to pánové:

 
 

KARBAN Josef

- Veřejným uznáním ČSTV I. stupeň
 

PÍCHA Jan

- Veřejným uznáním ČSTV I. stupeň
 

KOROS Rudolf

- Veřejným uznáním ČSTV II. stupeň
 

OUŘEDNÍK Karel

- Veřejným uznáním ČSTV III. stupeň
 

SUSA Karel

- Veřejným uznáním ČSTV III. stupeň
 

SCHEIB Jaroslav ml.

- Veřejným uznáním ČSTV III. stupeň
 

VÁPENKA Josef

- Veřejným uznáním ČSTV III. Stupeň
     
 

___Sportovní a společenská činnost našeho oddílu kopané vyžaduje od všech členů výboru, trenérů i vedoucích všech družstev tu největší pozornost, obětavost, odbornost a hlavně lásku k našemu sportu. Seznámíme vás proto se širokým aktivem dobrovolných pracovníků na Vyšehradě, kde v současné době vyvíjí činnost tři družstva dospělých, dvě družstva dorostu a pět družstev žáků.

 
     
 
VÝBOR ODDÍLU KOPANÉ – r. 1975
 
 
předseda :
KOROS Rudolf
I. místopředseda a ved. techn. komise :
SUSA Karel
II. místopředseda a ved. stavební komise :
MELZNUF Bohumil
organizační pracovník :
VÁPENKA Josef
hospodář :
SCHEIB Jaroslav
předseda politické výchovy mládeže :
MŰLLER Karel
předseda komise mládeže :
STUDNIČKA Miroslav
zapisovatel :
VRŠECKÝ Antonín
brigádní referent :
ŘACH Jaroslav
zdravotník :
ŠÁCHA Jaroslav
členové výboru :
BRADÁČ František
 
     
 

VEDOUCÍ MUŽSTEV :

 
 

A mužstvo :

SMÍŠEK Bohumil
 
 

B mužstvo :

HORÁK Karel
 
 

C mužstvo :

KOUBEK Ladislav
 
     
 

TRENÉŘI MUŽSTEV :

 
 

A mužstvo :

VOJTÍŠEK Gerhart, vzorný trenér
 
 

B a C mužstvo :

MAŠITA Jaroslav
 
 

A dorost :

ŠUSTA Jiří
 
 

B dorost :

KAUCKÝ František
 
 

A, B, C, D, E žáků :

FRIML Jan, SÝKORA Jan, STARÝ Miroslav, KOSTROUNEK František, JANOUŠEK Václav, STŘELEC Bohumil, RŮŽIČKA Jiří
 
     
 

___Tak jako v minulosti, tak i v současnosti oddíl kopané kladně hodnotí velmi dobrou spolupráci s orgány Městského výboru ČSTV. Také dlouholetá spolupráce s výborem tělovýchovné jednoty Slavoj Vyšehrad v čele s Jiřím Horníkem, zasluhuje vysokého kladného ocenění. Za jejich účinné pomoci bude v letech 1978 – 1980 provedena rekonstrukce našeho hřiště, z čehož máme oprávněnou radost. Je to ku prospěchu vyšehradské kopané a tím bude i náš dlouholetý problém vyřešen.

 
 

___Budeme pracovat pro další sportovní a společenské úspěchy oddílu kopané Slavoje Vyšehrad a vám všem přejeme totéž.

 
     
 
Praha 1977
 
 
SLAVOJ VYŠEHRAD
 
 
oddíl kopané
 
     
 
TOP

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

r. 1952