HISTORIE KLUBU
Dnes je: Svátek má: .. .
 
Kronika klubu
   
 
 
Období poúnorové
 
     
   
 
   
 
       
       
       
       
       
       
       
       
       
 
 

1946 - 1951

___PŘÍBĚH SKORO DETEKTIVNÍ A SLOUČENÍ

___První poválečný ročník, Vyšehrad postoupil do vyšší třídy. Klub se konsolidoval i po stránce hospodářské, na Vyšehrad chodili diváci za dobrým fotbalem, byl to obrat k lepšímu. A kdo hájil barvy? Scheib, Pixa, Tarantík, Sitte, Bělohubý, Pačes, Heinovský, Šusser, Tauer, Burket, Štác, Hoffman. Přestoupil brankář Mejstřík (ze Lva 17). Ačkoliv se o něj zajímala i AC Sparta.

___Ve druhé polovině 40. let se rozvíjelo hnutí za sloučení vyšehradského sportu. Přátelé sportu obdrželi výzvu VYŠEHRADSKÉ VEŘEJNOSTI. Světlo světa spatřil Sportovní klub Vyšehrad, neboť dosavadní ČKS Vyšehrad 1907 a SK Meteor Vyšehrad si podaly ruku k bratrskému sloučení. Heslo: Každý věrný Vyšehraďák – členem SK Vyšehrad!

___Přišla celá řada nových pracovníků, došlo k rozmachu. Mužem číslo 1 se stal Sláva Reis, J. Otčenášek byl tajemníkem a věnoval se především kopané. Samozřejmě, že sloučení vyvolalo i velký ohlas tisku.

___40. výročí bylo proto pak významnou událostí v životě klubu. Resumé: vyšehradský sport, včetně kopané, byl na vzestupu. A mužstvo se pevně zabydlelo v I.B třídě a pomýšlelo na lepší výsledky. To se mu pak podařilo v průběhu několika let.

___V roce 1949 skončil Vyšehrad v I.B třídě s 31 body na pátém místě. Rok nato ve své skupině zvítězil a postoupil do I.A třídy.

   
TOP

1952 - 1960

___REORGANIZACE TĚLOVÝCHOVY – RADOSTI I STAROSTI

___Padesátá léta byla poznamenána reorganizací tělovýchovy, a ta samozřejmě zasáhla i kopanou. SK Vyšehrad se sloučil se Sokolem Stavební komunální podnik Praha. Byl to sňatek z rozumu, který se projevil jako pevné pouto. Na počátku dvaapadesátého roku se pod novou hlavičkou Slavoj sešla na Vyšehradě plejáda nových tváří, které provázel zájem i vůle kopanou nejen udržet, ale i pozvednout. Počátky nebyly nijak růžové. Jak vzpomínají pamětníci, byly problémy s trvalým získáním hřiště. Velmi pomohl Jirka Horník. Nelze vyjádřit úsilí, které všichni vyvinuli k tomu, aby vyšehradský fotbalový stánek dostal tvář, v jaké ho zná dnes téměř celá sportovní Praha.

___Noví pracovníci oddílu O. Šešina, J. Vápenka, V. Řach, J. Větrovec a další, kteří přišli v 50. letech do Slavoje, spolu s těmi co vytrvali, navázali úspěšně na tradice Vyšehradu.

___Jaké byly úspěchy sportovní? V roce 1952 Slavoj SKP (název, který přijal Vyšehrad po reorganizaci) hrál v městské soutěži, béčko okresní přebor. A mužstvo skončilo na 7. místě. K dispozici byli hráči: brankář Chudý, obránci Kračman, Janoušek, Semerád, Černý, v poli a útoku Turner, Chlumský, Pačes, Hoffman, Scheib, Šusser, Blažek a z vojny se vrátivší Knotek. Rok poté už postoupil Slavoj o stupínek výše a v roce 1954 dokonce skončil na třetím místě. Tento tichý a skromný triumf vybojovali: Studnička, Lev, Jonák, Černý, Janoušek, Matoušek, Halbich, Pellant, Knotek, Šusser, Scheib, Jahoda, Slabý.

___Rok 1955 – v městské soutěži byla velmi silná konkurence a v ní dokonce tři B mužstva ligových oddílů: Spartak Sokolovo, Dynamo Praha a Spartak Stalingrad. Proto šesté místo bylo prakticky úspěchem. Ze středu tabulky se vyšehradští fotbalisté moc nehýbali, neboť i v dalších dvou ročnících skončili buď na pátém, nebo šestém místě.

___Přišel nový soutěžní ročník 1958/59 a v Pražském kraji byly utvořeny tři skupiny I.A třídy. V áčku skončil Slavoj na 4. místě. Hrál v podstatě se stejným kádrem jako v předcházejícím ročníku (Kocanda, Jonák, Šindler, Knotek, Matoušek, Michálek, Halbich, J. a M. Plantové, Jahoda, Havlík, Obraz, Scheib, Vraný, Velebný), jen do útoku byl zařazen Pavel Tramba. Mezi pozoruhodné výsledky jara 1959 patří především výhra nad Slavojem Libeň 12 : 1, kdy kanonýr Havlík byl autorem pěti gólů, a tentýž muž zatížil i konto Slavie VŠ stejným počtem branek (14 : 2!). Borovička dal čtyři góly ve vítězném utkání (9 : 0) Dynamu Motol.

___V dalším roce se prezentoval Slavoj Vyšehrad nejčastěji touto sestavou: Kocanda (Novotný) – Zeman, Susa K., Velebný – M. Pelant, Janoušek, Bartoň (J. Pelant). Útočnou řadu vedl Havlík, na levém křídle unikal F. Nedvěd (přišel z Dynama Motol), na levé spojce bojoval Knotek, známý technik a úspěšný střelec. Nový hráč Mádr (přestoupil ze Spartaku Dubnica) hrál nejprve na pravém a později na levém křídle. Pravá spojka patřila J. Bauerovi. Nejkrásnější výsledky jsou vždy ty, v nichž padá mnoho gólů. Tehdy? Se Sokolem Chabry 7 : 0 (Nedvěd 4), se Sokolem Stodůlky 7 : 0, tentokrát čtyři góly Mádr.

 

TOP

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

r. 1952