Daniel Stropek: Líbí se mi tady, ani jsem takovou úroveň nečekal

„A“-muži – Jednou z nových tváří v dresu Slavoje Vyšehrad v průběhu zimní přípravy je Daniel Stropek, který přišel z prvoligové Karviné. Stoper, jenž počátkem března oslaví 23. narozeniny, by měl na jaře pomoci našemu týmu v boji o záchranu druhé nejvyšší soutěže. Podle jeho vlastních slov je pro to také ochoten udělat svými výkony maximum.

Dane, jak hodnotíš poslední přípravný zápas s Duklou?

„Byl to zatím dosud náš nejtěžší zápas v přípravě, to určitě. Bylo vidět, že Dukla má propracovaný systém a její hra nám dělala problémy. Nastoupila v nejsilnější sestavě, ale i tak jsme jí v první půli zdárně vzdorovali. Mrzí mě, že jsem neproměnil svoji šanci ve druhé půli po standardce. Proměnit by se to mělo, snad jsem si to tedy ušetřil na mistrovská utkání.“

Ty jsi vlastně až dosud nejvytíženějším hráčem týmu, odehrál jsi všechny čtyři utkání a střídal jen v závěru zápasu s Vlašimí, že?

„Ano, a samozřejmě mě to těší. Jsem rád za důvěru jednak od trenérů, jednak Vyšehradu jako klubu, že mi nabídl angažmá. Doufám, že ji splatím a pomohu týmu k záchraně."

Jak ti vyhovuje hra na tři obránce, která se také zkouší?

„V Karviné jsme to také občas hráli, jsem na ni tudíž zvyklý. Nedělá mi to problém. Jsem rád, že hraju a snažím se podat co nejlepší výkon na jakémkoliv místě v sestavě.“

Kde jsi vlastně doma a jak se vyvíjela tvoje kariéra?

„Bydlím kousek od Kolína, u Plaňan, je to vesnice Hradenín. Jinak začínal jsem s fotbalem v Sokolově, ale už v žákovském věku, ve čtrnácti letech, jsem odešel do Slavie. V ní jsem byl až do svých dvaceti let na hostování ze Sokolova, kam jsem se pak vrátil hrát druhou ligu pod trenérem Horváthem. Po dalším roce si mě vyhlédla na přestup Karviná, no a teď jsem tady.“

Kolik jsi odehrál za Karvinou prvoligových zápasů?

„Dva, z toho jeden proti Slavii. Bylo to v srpnu roku 2019 a hráli jsme remízu 0:0, a tak na to vzpomínám rád. Zápas mi vyšel, a tak mě mrzelo, že jsem se krátce po něm zase stěhoval zpátky na hostování do Sokolova. Možná k tomu přispělo i zranění.“

A teď jsi znovu ve druhé lize, což je z Karviné krok o stupeň níž. Takže další zklamání?

„Naopak, jak už jsem zmínil, jsem rád za nabídku Vyšehradu a že mohu hrát. V Karviné jsem už cítil, že bych k tomu moc šancí neměl. Alespoň v současnosti ne.“

Příprava začínala čtvrtého ledna, ale to jsi to ještě nebyl?!

„Přišel jsem sem až o tři dny později.“

Jenomže k poslednímu týmu tabulky, který má zatím jen čtyři body…

„To mi vůbec nevadí, alespoň je to velká výzva. Věřím, že to na jaře zvládneme. Jsou tady kromě mne i další noví kluci a už se začínáme jako tým sehrávat. Doufám, že na startu jara budeme připraveni tak, abychom byli úspěšní. Základem všeho je bojovnost na víc než sto procent. Nejlepší by bylo zabodovat hned v prvním zápase v Jihlavě, to by nám dodalo i potřebné sebevědomí.“

V čem vidíš svoji přednost?

„Řekl bych, že mám docela dobrou rozehrávku. Stále je toho ale hodně co zlepšovat, to je jasné.“

V minulosti jsi nastoupil jednou proti Vyšehradu. Vzpomeneš si sám, kdy a kde to bylo?

„Vzpomenu, bylo to za za Sokolov, přípravné utkání někde tady v Praze… Vyhráli jsme 1:0.“

Ano, přesně na den před dvěma roky, 6. února 2019 na umělce Motorletu a Sokolov zvítězil 1:0 gólem Hlavatého. Z tehdejší sestavy Vyšehradu zde dodnes zůstala jen dvě jména: Filip Drobílek a současný asistent trenéra Ondřej Švejdík.

„Už si to vybavuji, jen jsem si nemohl vzpomenout, jaké to bylo hřiště. Vyšehrad hrál tehdy ještě ČFL, ale teď jde o to, uchovat tady druhou ligu. Pokud bych tomu nevěřil, neměl tu co dělat. Tým jako celek si pomalu sedá a opravdu tomu věřím, že zabereme hned od prvního jarního kola a uděláme šňůru, která nás posune v tabulce výš.“

A jak hodnotíš zázemí na Vyšehradě? V podstatě je zde nově vybudované…

„Podmínky na trénování i vše okolo je tady skvělé. Ani jsem takovou úroveň nečekal. Také proto se mi tu líbí.“

Dane, ať se ti daří a přispěješ zdárně k vytčenému cíli, o němž jsi se sám zmínil!