Jablonský a Nitrianský: od půlky podzimu nedílná součást defenzivy

„A“-muži – Dvaatřicetiletý pražský rodák TOMÁŠ JABLONSKÝ (na snímku vpravo) a o tři a půl roku mladší prachatický rodák MILAN NITRIANSKÝ (v pozadí) se stali počátkem září posilami Slavoje Vyšehrad a od té doby jsou nedílnou součástí základní sestavy A-mužstva. První z nich odehrál na pozici levého beka všech osm zápasů druhé poloviny podzimní části FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY, kompletních 720 minut, druhý na postu stopera 686 minut. Jejich zkušenosti jsou znát a před posledním utkáním roku 2019 v Ústí nad Labem se podělili o své dosavadní postřehy v modrém dresu šemíků.

Oba máte dosud za sebou jedenáct týdnů angažmá na Vyšehradě. Jaké jsou vaše dosavadní poznatky?

Tomáš Jablonský: „Beru to určitě pozitivně, protože jsem v dosavadních zápasech nechyběl ani minutu. Za to jsem určitě rád, jenom těch bodů by mohlo být víc než čtrnáct. Parta kluků je tady super a alespoň v domácích zápasech se nám docela daří.“

Milan Nitrianský: „Myslím si totéž. Když se objevila možnost sem přijít, oba jsme hned souhlasili a přišli ve stejnou dobu. Co jsme od tohoto angažmá očekávali, to tady také je a rovněž bych rád zdůraznil, že je tu dobrá parta. Fotbalově to podle mě není vůbec špatné a věřím, že tomu tak bude i na jaře.“

Možná vám ale oproti předešlým angažmá chybějí diváci, na domácí zápasy jich alespoň zatím moc nechodí…

Tomáš Jablonský: „Strahov je specifický a navíc odstup hrací plochy a hlediště je větší. Samozřejmě by byla pro nás dobrá fanouškovská základna, která by s námi jezdila i na zápasy venku. V takovém případě se pak hned hraje mnohem lépe. Ale co se týče Strahova, mně osobně se hraje na zdejším velkém hřišti dobře.“

Milan Nitrianský: „Dokud se hrálo na Vyšehradě, bylo to prostředí hlavně pro místní lidi, kteří to měli na stadion blízko. Strahov je opravdu velký a diváci se tam ztratí. Ale byly časy, kdy měla problém s nízkými návštěvami dokonce i Slavia.“

A jak tomu bylo ve vašem případě obráceně, před jakou nejvyšší návštěvou jste si zahráli?

Tomáš Jablonský: „Před dvanácti lety na Emirate Stadium v Londýně, v utkání Ligy mistrů Arsenal – Slavia, na který přišlo asi pětašedesát tisíc diváků.“

Milan Nitrianský: „Hrával jsem skotskou ligu za Partick Thistle a na náš zápas na stadionu Celtic Glasgow přišlo šedesát tisíc diváků. Na to se nezapomíná.“

Vraťme se do současnosti. V září a říjnu, pětkrát za sebou, konkrétně v Hradci, proti Varnsdorfu, na Žižkově a proti Jihlavě a Vlašimi, se odehrála utkání vždy s jedinou inkasovanou brankou, v listopadu se to ale trochu pokazilo…

Tomáš Jablonský: „Ono je to i tím, že Brno je trochu jinde, sám jsem tam dříve hrával, a tak to tam znám. Pro mě patří Zbrojovka k horkým favoritům na postup. Inkasovali jsme tam moc rychle tři góly, a od toho se to odvíjelo. Naposledy Pardubice sice nehrály lépe než v Brno, ale jedou teď na vítězné vlně a jsou v euforii. Šlape jim to, a bohužel my jsme je nepřibrzdili.“

Milan Nitrianský: „Podle mě je dobré a znát, že obranu tvoří čtyři zkušení hráči. Pravdou ale také je, že se nám nedaří odehrát zápas na nulu vzadu. Pět utkání za sebou jsme vždy jednou inkasovali, pak ale přišlo to Brno, které podle mě v této soutěži výkonnostně vyčnívá nad ostatními.“

Vezmeme-li to z jiného úhlu pohledu, společně ještě s Ondrou Švejdíkem máte vy tři dohromady 508 startů v české nejvyšší soutěži. A podle tohoto kritéria má Vyšehrad jednu z nejzkušenějších obran v soutěži.

Tomáš Jablonský: „Ano, zkušenosti tu jsou a je pravda, že některé inkasované góly být nemusely. Třeba v Hradci, kde jsme vůbec nemuseli prohrát, potom i s Varnsdorfem nebo Vlašimí. To vše byly zápasy, které se daly odehrát s čistým kontem. Byly to hloupé góly, ale i tak si myslím, že nám to v obraně klape. Chtělo by to také ale víc si věřit směrem dopředu a dávat víc gólů.“

Milan Nitrianský: „Ve druhé lize je spousta mladých kluků, a tak se zkušenosti samozřejmě hodí a jsou znát. Nejvíc je to pak důležité v úsecích, kdy se moc nedaří. Hodně za sebou má ve svých 36 letech i Ondra Švejdík, asi ještě víc než my dva, a to je pak dobré i pro trenéra.“

Za zády máte naopak mladého brankáře. Jak se vám spolupracuje s třiadvacetiletým Martinem Otáhalem?

Tomáš Jablonský: „Je to určitě dobrý gólman, přestože je ještě mladý. Musí nám ale někdy víc pomoci a ne dostat ze dvou střel jeden gól (smích). Děláme si z něj občas legraci, ať už něco konečně chytne, protože my tu nulu vzadu potřebujeme.“

Milan Nitrianský: „Gólmani mají svůj vlastní svět, ale Oťas je dobrý kluk a je s ním vše v pohodě. Cokoliv mu člověk řekne se snahou pomoci, tak bere, což je v jeho věku dost podstatné. Přišel ze Slavie, kde teď září Kolář a může se podle něj učit například práci nohama. Kromě toho Oťas chytá týden co týden, a to je pro něj rovněž důležité.“

Vyhovují vám či nevyhovují reprezentační pauzy? Na jaře bude sled zápasů zhuštěnější…

Tomáš Jablonský: „Lepší než pauzy je hrát. Podle mě je lépe hrát častěji, třeba i dvakrát v týdnu, na druhou stranu repre pauza je vhodná pro zraněné hráče.“

Milan Nitrianský: „Bohužel teď je pauza před úplně posledním kolem. Je to neobvyklé, ale pro všechny stejné, takže problém to není. Například první liga má před sebou ještě čtyři kola v roce 2019.“

Na jaký moment dosavadní kariéry nejradši vzpomínáte?

Tomáš Jablonský: „Bylo jich víc, mistrovské tituly či vítězství v poháru se Slavií a samozřejmě zápasy v Lize mistrů.“

Milan Nitrianský: „Moc rád vzpomínám na jeden konkrétní moment, kdy jsme před sedmi lety vyhráli se Slavií v derby 1:0 nad Spartou brankou Martina Latky. A nebo také v Itálii, když jsem tam dal gól za Avellino.“

Co se dá očekávat od pátečního zápasu v Ústí nad Labem?

Tomáš Jablonský: „Pravdou je, že bilanci venku máme špatnou. Proto bych si přál vylepšit ji, odvézt z Ústí nějaký ten bod a rozloučit se s podzinem dobrým fotbalem. Favority nejsme, alespoň tak ale můžeme překvapit a doufám, že také opravdu překvapíme.“

Milan Nitrianský: „Je to vlastně už předehrávka jarního kola a budeme chtít minimálně bod, nebo lépe všechny tři. Hrát se dá s každým, a to, co se nám stalo v Brně, nelze brát jako něco, co se přihodí pokaždé. V Ústí určitě můžeme něco uhrát, tak uvidíme.“