Poprvé i naposledy se rozeběhl: kvůli tomu, aby dal vítězný gól!

„A“-muži – Lépe dopadnout comeback TOMÁŠE ČVANČARY na fotbalovém trávníku nemohl. Po pauze zaviněné zraněním nastoupil na posledních deset minut utkání s Vlašimí, aby ho za stavu 1:1 rozhodl druhým gólem, a přesně to také udělal.

Tomáši, velká gratulace. Něco takového je asi snem každého fotbalisty, který se vrací po nechtěné pauze do sestavy, že?!

„Díky a mohu jen říct, určitě to je příjemné. Jsem rád, že jsem svým gólem pomohl týmu k důležitému vítězství.“

Většinu utkání jsi sledoval z lavičky, jak probíhalo tvýma očima?

„Bylo to těžké, protože Vlašim dobře bránila, hrála agresivně a navíc měla i šance. Bylo to hodně vyrovnané a bojovné utkání s mnoha fauly a zlomila ho naše proměněná šance na konci.“

Tvůj návrat byl možná předem tak trochu utajený, nebo nejistý, ale asi jsi sám počítal s tím, že pokud nastoupíš, tak jen na několik málo minut.

„Noha ještě není úplně v pořádku, ale i tak jsem už dva týdny v tréninkové zátěži. Šel jsem na střídačku s tím, že se uvidí, jak se bude zápas vyvíjet. Vyvinulo se to a dopadlo takhle, za což jsem šťastný.“

Dal jsi celkově šest gólů, na kolik tě to už přišlo, kolik tě to už stálo?

„Nic mě to nestálo, to oni budou platit mně (…smích). Ale jo, asi budu muset něco dát. Uvidíme, na kolik mi to pan pokladník Martin Otáhal spočítá.“

Na dva měsíce jsi vypadl ze sestavy, jaké to pro tebe bylo?

„Hodně nepříjemné. Přišlo to v období, kdy se dařilo jak celému týmu, tak i mně. Zranění mě zaskočilo v nejméně vhodnou dobu, protože mi navíc přišla pozvánka do reprezentace. Dlouho se nevědělo, co mi je. Nakonec magnetická rezonance odhalila problém, a podle toho se pak odvíjela léčba. Zabralo to víc času, než bychom si všichni přáli.“

To jistě. Ale trénuješ už naplno?!

„Ano. Ohledně fyzičky není problém, ale co se týče práce s balonem a celkově návrat na hřiště, není to nic snadného. Každý, kdo byl zraněn, to ví. Snažím se do toho dostávat, snad to půjde co nejrychleji.“

Takže ti teď vyplňují čas hlavně rehabilitace?

„Ty už skončily, ale měl jsem také hodně individuálních tréninků, abych neztratil fyzičku. To mi hodně pomohlo, stejně jako tréninky na odstranění mých nedostatků. Jsem spokojen s tím, jak jsem pracoval v době, kdy jsem nemohl nastupovat do zápasů.“

Vraťme se ještě k utkání s Vlašimí. Vítězství 2:1 je zasloužené, nebo to byl spíš remízový zápas?

„Myslím, že jsme vyhráli zaslouženě. Ano, bylo to vyrovnané, ale v důležitých chvílích, kdy se zápas lámal, jsme měli navrch. Vlašim každopádně zaslouží pochvalu, protože hrála velmi dobře.“

Bilance střel na bránu, včetně obou penalt, byla také 3:9.

„Dařilo se jim zakončovat každý útok a ke všemu přesněji než nám, takže i proto tahle bilance. My jsme měli hodně centrů, které často dopadaly už na prvního hráče soupeře, takže jsme se k nim do vápna moc nedostávali.“

No ale tobě stačilo šest minut pobytu na hřišti, abys dal gól…

„Ano, když jsem se poprvé a také naposledy v tomto utkání rozběhnul… (smích)  Myslím že Denis Laňka přihrál Elvisovi, ten to dobře zatáhl po lajně. Vyvážel balon a já jsem ho chtěl doplnit. Rozbíhal jsem se už z naší poloviny hřiště, protože jsem odhadoval, že bych to mohl stihnout. Protihráč se mnou běžel celou tu dobu až od našeho vápna, ale naštěstí se mi podařilo najít si prostor mezi tyčí a penaltou. Elvis to dal dobře pod sebe a já už jsem to měl pak jednoduché. Takže doplnění Elvise se podařilo…“ (smích)

Tohle by mělo povzbudit i Elvise, přihrávka na tak důležitý gól. I když je asi trochu zvláštní rozebírat to zrovna s tebou, když jste v podstatě konkurenti na post hroťáka.

„Určitě to Elvise zvedne, protože tím pomohl nejen mně, ale hlavně celému týmu. Nevím, komu by to mohlo uškodit, tedy kromě Vlašimi.“ (smích)

Popravdě už samotný fakt, že se zápas dohrával se dvěma hroťáky, jasně avizuje fakt, že trenéři měli snahu posílit do závěru utkání ofenzivu a dosáhnout té kýžené druhé branky, že?

„To ano, ale já se považuji za útočného univerzála. Mohu tedy hrát i podhrota nebo kraj zálohy, jak jsem ostatně hrál už v Itálii. To není problém.“

Už v pátek hrajeme v Brně, co se dá od toho čekat?

„Nevidím žádný důvod, proč bychom se toho měli bát. Rozdáme si to na férovku a já věřím, že uspějeme. Zbrojovka Brno je tým jako každý jiný a pokud tady může někdo někoho podcenit, tak jen oni nás. To by potom mohla být naše výhoda.“

A pak zbudou už jen dva listopadové zápasy, ten televizní doma s Pardubicemi a nakonec v Ústí nad Labem.

„Půjdeme do všech těchto tří zápasů naplno a věřím, že vytěžíme další body!“

Tomáš Čvančara

narozen: 13. srpna 2000

výška: 190 cm, váha: 79 kg

pravák/levák: pravák

bydliště: Praha 4-Kamýk

dosavadní kariéra: Libiš, Neratovice, Sparta, Slavia, Admira, Meteor, Jablonec, Empoli, Vyšehrad

odehrál v I. lize: 1 zápas

starty v reprezentaci ČR: 1x za U 19, 14x za U 18

Foto: Jiří Ipser